To jsem se zas jednou šourala na oběd-ajéje!!!Mám štěstí!!!Krokety!!!Tak si jich dám plnej talíř,a pospíchám ke stolu.No,a tak jdu,ucítím tupý náraz do nohy a já,a všechny mé milé krokety ležíme na zemi...No,tak se samozřejmě začala celá jídelna smát,tak jsem elegantně vstala,a a zasmála se s nima.Tak jsem si šla pro další várku,a už sedim u stolu.Tak jsem se snažila chytit jednu neposednou kroketu,když vtom vylítla z talíře na talíř naší matikářky.Ona s ledovým klidem,ale supím pohledem vstala,a kroketu mi ráčivě vrátila.Tak si nabírám další,jenže ona byla hrozně horká,tak jsem popadla pití,jenže v tom zmatku jsem si s ní omylem polila mikinu,a celý zbytek mých milých kroket...To byl zase den... :o)